"28. červenec: Světový den hepatitidy," připomínají pražští hygienici

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen "HSHMP") připomíná, že Světová zdravotnická organizace (dále jen "WHO") v roce 2010 vyhlásila 28. červenec jako „Světový den hepatitidy“ na počest narození profesora Barucha Blumberga, který získal Nobelovu cenu za objev viru hepatitidy B. Smyslem této akce je zvýšit povědomí lidí o virových hepatitidách a připomenout, že tak obyčejná věc jako je hygiena rukou, je zcela zásadní v boji proti infekčním onemocněním.

Virová hepatitida (virový zánět jater) je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Rozlišujeme krátkodobé (akutní) infekce a dlouhodobou infekci nazývanou chronická hepatitida, která může vést k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cirhóza (ztvrdnutí jater), selhání jater či rakovina jater. Rozlišujeme několik druhů hepatitid, a to podle viru, který způsobil virovou hepatitidu, způsobu přenosu, závažnosti a možných následků onemocnění. V ČR se vyskytují nejčastěji hepatitidy A a C, méně často jsou zastoupena onemocnění žloutenkou B a E. 

 

Podle cesty přenosu se liší hepatitidy A a E (VHA, VHE - přenáší se prostřednictvím kontaminovaných potravin, vody, znečištěnýma rukama) od hepatitid  B a C (VHB, VHC - přenáší se krví, tělními tekutinami a sekrety – čili je možné se nakazit při sexuálním kontaktu, při sdílení injekčních jehel nebo nedostatečné sterilizaci zdravotnických přístrojů a vybavení, v některých zemích při přenosu krevních derivátů, hepatitida B je přenosná i z matky na dítě během těhotenství či porodu), výskyt hepatitidy D je obvykle vázán na přítomnost viru VHB.

 

 

Hepatitidy A a B jsou preventabilní, je k dispozici bezpečná, dostupná a efektivní vakcína, proti zbývajícím typům viru zatím očkování není možné. Hepatitidy B a C bohužel mají tendenci zejména při neléčeném onemocnění přecházet do chronické formy, která může mít za následek v časovém horizontu více let cirhózu jater nebo vznik hepatocelulárního karcinomu (nádoru). Léčba hepatitid je tedy velmi důležitá jak pro jednotlivce z hlediska rizik chronicity, tak pro společnost z hlediska ochrany před dalším šířením choroby. Bohužel většina nemocných o svém onemocnění neví.

 

Včasný záchyt hepatitid vede k rychlému zahájení účinné léčby a dává velkou šanci na úplné vyléčení. HSHMP dlouhodobě doporučuje zájemcům zvážit možnost očkování proti virové hepatitidě A a B, zejména je lze doporučit osobám zaměstnaným v potravinářství. V rámci prevence výskytu hepatitid HSHMP upozorňuje na nutnost pečlivě dodržovat pravidla osobní hygieny, nekonzumovat potraviny a vodu z neověřených či nedůvěryhodných zdrojů, a to zejména při cestování a vyvarovat se rizikového chování, tedy hlavně nitrožilního užívání drog se sdílením injekčních jehel a stříkaček. Vhodnou příležitostí, kdy  lidé mohou zdarma zjistit, zda případně hepatitidou B a C netrpí, nabízí každoročně v listopadu konaná akce Evropský týden testování na HIV a žloutenky. Tuto událost HSHMP na svých internetových stránkách vždy aktivně propaguje, naposledy v listopadu 2018.

 

Detailní informace o hepatitidách obsahuje osvětový leták Státního zdravotního ústavu

"HEPATITIDY, ŽLOUTENKY...

▪ zdroj onemocnění

▪ inkubační doba

▪ léčba

▪ prevence

▪ výskyt

 

 

pdf; 600 kb

 

 

FOTO č. 1: ilustrační obrázek

 

Zdroj: pixabay.com

 

V prevenci žloutenky A sehrává stěžejní roli důsledná hygiena rukou, tzn. nutnost umývat si ruce teplou vodou a mýdlem po každé návštěvě toalety a vždy před jídlem. Virus se totiž vylučuje stolicí. Důležité  je vyvarovat se konzumace potravin neumytýma rukama, protože virus žloutenky A do těla vniká ústy, a to právě při konzumaci potravin nečistýma rukama. Ruce je důležité umývat rovněž po návratu z venku domů i před každým jídlem. Zdůrazňovat mytí rukou je z pohledu hygienika potřeba stále dokola. Nedoporučuje se současně konzumace syrových salátů, zeleniny a ovoce, pokud nejsou řádně omyty, případně oloupány. V případě, že k řádné hygieně rukou není k dispozici pitná voda a mýdlo, je možné použít příruční desinfekci, kterých je dnes k dostání na trhu nespočet. Je nutné nezapomínat na to, že možné riziko se může skrývat i na madlech košíků v obchodních domech nebo na držadlech v prostředcích hromadné dopravy. Na téma správné hygieny rukou publikuje HSHMP pravidelné příspěvky, jedním z nich je například článek z května roku 2018 věnovaný Světovému dni hygieny rukou.

 

FOTO č. 2: ilustrační obrázek

 

Zdroj: pixabay.com

 

Podle informací Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZPČR) ze začátku letošního července případů žloutenky v ČR během uplynulých pěti let ubylo o 15 procent. Na druhou stranu rostou náklady na léčbu, protože přibývá chronicky nemocných, zejména se žloutenkou C. Ročně dle SZPČR lékaři žloutenku  C nově diagnostikují přibližně u 1000  pacientů, celkově zdravotní pojišťovny evidují přibližně 50 000 lidí s touto diagnózou. Jak je již výše v tomto textu uvedeno, nemocní často o své chorobě  nevědí, protože příznaky nejsou výrazné, může to být nechutenství nebo únava. Cirhóza jater se rozvine asi u 20 až 30 procent nemocných.

 

Na úseku virových hepatitid (dále jen „VH“) byla situace v hlavním městě Praze v roce 2018  klidná, u virové hepatitidy A došlo proti roku 2017 k poklesu z 54 onemocnění na  pouhých 16 onemocnění.  Stejný počet onemocnění (16) byl hlášen u  virové hepatitidy B (dále jen “VHB“), kde přetrvává příznivý trend. Nízký počet hlášených onemocnění je jednoznačným důsledkem očkování proti VHB.  Nicméně byl zaznamenán nárůst počtu hlášených onemocnění chronickou VHB z 58 onemocnění v roce 2017 na 80 onemocnění v roce 2018. Nízký  výskyt hlášených onemocnění  téměř  beze změn oproti roku 2017 byl zaznamenán u virové hepatitidy C, kdy bylo hlášeno  22 případů onemocnění. Na tomto nízkém počtu hlášených onemocnění se podílí dostupná cílená léčba, kterou dojde k likvidaci viru a pacient nadále není infekční. Hlášení nových onemocnění  virové hepatitidy E zůstalo na podobné úrovni jako v předchozích letech (42 hlášení v roce 2018 oproti 50 v roce 2017).

 

Na světě hepatitidou trpí miliony lidí


Virové hepatitidy (záněty jater - VH) představují pro zdravotnictví i společnost závažný problém. Podle odhadů WHO (Světové zdravotnické organizace) žije na světě 257 miliónů lidí s virovou hepatitidou typu B, 71 miliónů s hepatitidou typu C. Každoročně 1,34 miliónu osob v souvislosti s virovou hepatitidou zemře. Jen v Evropě postihuje chronická forma hepatitidy B nebo C 9 miliónů osob. Devět z deseti nakažených virem VHB či VHC neví o svém onemocnění.

 
Téma letošního Světového dne hepatitidy 2019

 

 
Cílem ambiciózního strategického plánu vytyčeného WHO na roky 2016 – 2021 je prevence nových nákaz VH - současně očkování i bezpečná aplikace injekcí, bezpečné transfery krevních derivátů, informování veřejnosti, distribuce injekčního materiálu drogově závislým apod. Tento cíl má být zároveň spojen s testováním ohrožených osob a jejich aktivní vyhledáváním a zajištěním jejich léčby. Do roku 2020 by měla být dosažena 30 % redukce nově vznikajících infekcí a 10 % redukce úmrtí, do roku 2030 by mělo dojít k 90 % poklesu počtu nově infikovaných a k 65 % poklesu úmrtí osob postižených následky virové hepatitidy.

 


 
http://www.worldhepatitisalliance.org/sites/default/files/whd-resources/wha_strategic_plan_2018-2020_final.pdf

 

Další zajímavé informace ke Světovému dni hepatitidy

 

WHO International https://www.who.int/news-room/detail/26-07-2019-who-urges-countries-to-invest-in-eliminating-hepatitis
WHO Europe http://www.euro.who.int/en/health-topics/communicable-diseases/hepatitis/news/news/2019/7/learn-the-abcs-of-hepatitis-before-you-leave-on-holiday

 

V Praze 26. 7. 2019

 

MUDr. Danuše Antošová
odborný rada podpory zdraví a zdravotní politiky
Kancelář ředitele HSHMP

 

Mgr. Zbyněk Boublík

tiskový mluvčí