"Chřipka není nachlazení, může zabíjet," říká v rozhovoru pro magazín ŽENA-IN MUDr. Zdeňka Jágrová

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen "HSHMP") zveřejňuje rozhovor MUDr. Zdeňky Jágrové, pověřené zastupováním ředitele HSHMP a ředitelky protiepidemického odboru HSHMP, který publikoval elektronický magazín ŽENA-IN. Paní doktorka v něm obšírněji hovoří o onemocnění chřipkou se zaměřením na téma očkování. Vysvětluje i rozdíly mezi chřipkou a nachlazením. Popisuje zároveň skupiny lidí, které by se měly očkovat nejvíce.

 

Jaký je rozdíl mezi nachlazením a pravou chřipkou?

 

Nachlazení provází mírná únava, kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, bolesti v krku, občas se přidají bolesti hlavy, výjimečně horečka, kašel či bolest uší. Proti nachlazení se nedá očkovat. Platí na něj horký čaj, vitamíny a teplo, imunitní systém si pak s tímto typem virózy většinou snadno a v krátké době poradí bez dalších komplikací. Naproti tomu pravou chřipku charakterizuje výrazná únava a malátnost. Pro chřipku je typický rychlý nástup, provázený vysokými horečkami kolem 40 °C, silné bolesti hlavy, svalů a kloubů, vyčerpávající kašel, nechutenství. Akutní fáze nemoci odezní za pět až sedm dnů, ale velká únava může přetrvávat i několik týdnů po vyléčení. V deseti až dvaceti procentech případů může přejít do bakteriální infekce. Ta mnohdy vede k zánětu průdušek či zápalu plic, k zánětu pohrudnice nebo srdečního svalu. V krajním případě může nemoc skončit i smrtí. Na následky spojené s chřipkou zemře v České republice každý rok až 2 000 lidí. Univerzální lék na chřipku neexistuje, jedinou účinnou ochranou proti ní je očkování.


Kdo by se měl nechat očkovat?

 

Očkovat se může nechat každý, od malých dětí od 6 měsíců věku až po seniory. Chřipka si totiž nevybírá, postihuje mladé i staré, ale i zcela zdravé jedince v produktivním věku, kteří žijí zdravě, sportují – klidně i vrcholové sportovce s výbornou fyzičkou. Každý z nás by měl proto zvážit, zda raději proleží několik dnů až týdnů v rekonvalescenci, na nemocenské, zavřený doma, nebo stráví pár minut u svého praktického lékaře, nechá se před sezónou očkovat a bude mít pak klid celý rok. V Čechách není očkování proti chřipce povinné, je čistě na zodpovědnosti a dobrovolnosti každého jedince. Většina lékařů ho ale doporučuje hlavně chronicky nemocným nebo lidem starším 65 let. Zvážit by jej měli i lidé, kteří se denně pohybují ve velkých kolektivech (řidiči MHD, učitelé, zaměstnanci pošt, bank, supermarketů) nebo přicházejí do styku s nemocnými a oslabenými lidmi (zdravotníci, sociální pracovníci apod.). Očkování není náročné ani finančně, rizikoví pacienti, tedy zmínění chronici a senioři 65+, mají vakcínu včetně aplikace zdarma, ostatním na něj přispívá většina zdravotních pojišťoven v rámci svých preventivních programů. Řada osvícených zaměstnavatelů už příspěvek na očkování proti chřipce hradí jako jeden z firemních benefitů – v České republice je to kolem třetiny firem.

 

FOTO: ilustrační obrázek

 


Zdroj: pixabay.com

 

Kdy je ideální doba na očkování a proč je nutné jej podstoupit každý rok znovu?

 

Nejvhodnější doba na očkování je na podzim, od září zhruba do konce kalendářního roku, než vypukne chřipková epidemie.   Vždy je třeba vzít v úvahu, že tělo potřebuje přibližně dva týdny, než si díky očkování vytvoří vůči chřipce protilátky. Chřipková epidemie v Česku začíná obvykle na přelomu kalendářního roku a trvá zhruba do konce března. Očkování je třeba každý rok opakovat proto, že cirkulující chřipkové viry se každý rok více či méně mění. Tomu je nutné přizpůsobit i složení vakcíny, aby byla co nejúčinnější. Složení vakcíny proti chřipce každoročně určuje Světová zdravotnická organizace.

 

Kde se můžeme nechat očkovat a jakou vakcínu si vybrat?

 

Očkovat se lze u svého praktického lékaře, případně můžeme navštívit očkovací centrum. Co se volby vakcíny týče, tak od loňska je na českém trhu k dispozici tzv. čtyřvalentní vakcína (např. Vaxigrip Tetra), která chrání proti čtyřem kmenům chřipky (dvěma kmenům A a dvěma kmenům B) a poskytuje tak širší ochranu než do té doby používaná třívalentní vakcína – ta chrání pouze proti třem kmenům chřipky (dvěma A a jednomu B).  V uplynulých sezónách totiž docházelo stále častěji k nakažení pacienta chřipkou typu B, na který byla třívalentní vakcína krátká. Právě proto se objevila potřeba účinnější čtyřvalentní vakcíny.


Mezi lidmi často kolují nejrůznější mýty o chřipce i očkování. Jaké jsou nejčastější?

 

Bojovat s nepravdami a předsudky je vždycky těžké. Někdy různým nesmyslům o očkování věří i sami lékaři a pacienty dokonce nabádají, aby se očkovat nenechali. K nejčastějším mýtům patří ten, že nemá smysl se proti chřipce očkovat, protože virus chřipky se stále mění, někdo zase argumentuje tím, že na chřipky netrpí, a proto je pro něj očkování zbytečné, případně chřipku raději přechodí, oblíbeným tvrzením je i to, že pan XY se nechal očkovat a po očkování chytil chřipku ještě silnější, než kdyby se očkovat nedal vůbec. Všechna tato tvrzení jsou samozřejmě mylná a lze je jednoduše vyvrátit vědecky podloženými argumenty. Osobně mě mrzí, že Češi mnohdy podléhají různým bludům, ignorují prevenci a teprve když jde do tuhého, hledají záchranu. Očkování proti chřipce je přitom ve vyspělých zemích vnímáno jako důležitá prevence, lidé jsou ke svému zdraví mnohem zodpovědnější a proočkovanost proti chřipce je zde několikanásobně vyšší než u nás. Každý z nás by se měl tedy zamyslet nad tím, zda se letos nechat proti chřipce očkovat a chránit tak v období epidemie nejen sebe, ale i své blízké nebo spolupracovníky.

 

Přímý link na rozhovor na internetových stránkách magazínu ŽENA IN

https://zena-in.cz/clanek/88704DCA-24C3-4086-B8C4-9DCA0BFE6E5D

 

V Praze 7. 11. 2018

 

Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí HSHMP