Denní osvětlení a oslunění v praxi

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) se s požadavky na denní osvětlení a oslunění setkává zejména při umísťováních nových staveb, konkrétně při zjišťovacím a územním řízení. Pokud se jedná o výstavbu nových bytů, problematika osvětlení a proslunění, spolu s neprůzvučností a větráním vnitřních prostor, se po roce 2000, v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, přesunula do stavebně technických předpisů. Například do vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v Praze pak do nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) ve znění nařízení č. 14/2018 Sb. HMP.   V čistě hygienických právních předpisech v současnosti požadavky na vnitřní prostředí u bytové výstavby, tedy pro obytné místnosti, již upraveny nejsou.

 

 

 

Splnění normových požadavků na denní osvětlení bytů, proslunění bytů či případné zastínění stávajících objektů nově budovanou výstavbou již není předmětem úpravy právních předpisů v ochraně veřejného zdraví, a tedy ani v působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví; jejich posouzení provádí místně příslušný stavební úřad.


Z hlediska požadavků právních předpisů na pracoviště a pracovní prostředí řeší denní osvětlení nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené nařízení vlády činí závaznými části ČSN 730580-1 Denní osvětlení. Dále jsou stanoveny případy, kdy lze zřizovat pracoviště bez denního osvětlení. Pro zaměstnance pracující při umělém osvětlení je však nutné zřídit denní místnost pro odpočinek (§ 55, odst. 3), kde činitel denní osvětlenosti musí být Dm=1%.

 

FOTO č. 1: ilustrační obrázek

 

Zdroj: pixabay.com


Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. definuje v § 45 hygienické požadavky na osvětlení pracovišť – musí být v souladu s normovými hodnotami, umělé osvětlení nesmí být příčinou oslňování – ve výpočtech lze kontrolovat výpočtem UGR* v rámci projektu. Pokud by osvětlovací otvory na pracovištích byly možným zdrojem oslnění, je nutno opatřit tyto otvory clonícími mřížemi umožňující regulaci přímého slunečního záření. Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, jsou požadovány hodnoty činitele denního osvětlení Dm = 1,5%, při horním typu osvětlení je požadavek Dm = 3%. Trvalou prací se rozumí pobyt pracovníků v prostoru nebo v jeho funkčně vymezené části po dobu přesahující 4 hodiny z doby, kdy je k dispozici denní světlo, a opakující se více než jednou týdně.


Dodržení normových požadavků na denní osvětlení je vyžadováno u vyšetřoven a ordinací zdravotnických zařízení, požadavek rovněž vyplývá z nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Norma dále stanovuje požadavky na denní osvětlení nemocničních pokojů ve zdravotnických zařízení. Vyhláška č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, v příloze č. 4., části I., bodě 3 stanovuje, že pokoj pro pacienty musí mít přímé denní osvětlení, bez odkazu na normu a bez stanovení požadované hodnoty.


Požadavky na denní osvětlení škol a školských zařízení jsou dány vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mládeže, ve znění pozdějších předpisů. Požadavky na osvětlení jsou upraveny v §§ 12 až 16 – denní, sdružené i umělé osvětlení musí odpovídat normovým požadavkům. Týká se všech vnitřních prostor uvedených zařízení, ložnice ubytovacích zařízení musí mít denní osvětlení vyhovující normovým požadavkům pro obytné místnosti. Osvětlení prostor určených pro sport rovněž musí být v souladu s normovými požadavky.


V současné době probíhá příprava nových technických norem o denním osvětlení vzhledem k tomu, že vstoupila v platnost evropská norma EN 17037 Daylight of buildings, která zavádí nový způsob hodnocení. Norma je zaměřena zejména na pobytové místnosti. Kromě stanovení požadavků na osvětlení denním světlem se zabývá problematikou výhledu z okna, ochranou před oslněním denním světlem a stanovuje požadavky na proslunění bytů, heren mateřských škol a pokojů nemocničních zařízení. Nové normy mají vstoupit v platnost ve druhé polovině roku 2019.

 

FOTO č. 2: ilustrační obrázek

 

Zdroj: pixabay.com

 


Vysvětlení:


► * Oslnění je nepříznivý stav zraku, který znemožňuje správné vidění a narušuje zrakovou pohodu.
UGR – jednotný systém hodnocení oslnění ve vnitřních prostorech, jde o index, který je stanoven od 0 do 30, v řadě 10, 13, 16, 19, 22, 25, 28. Hodnota nižší než 10 je neznatelná, hodnota přes 28 je nepřijatelná. Průměrná hodnota je 19.
▪ Toto je podrobněji uvedeno a rozebráno v ČSN EN 12464-1, kap. 4.5, kde je uveden i poměrně složitý vzorec na výpočet. V kap. 5., v tabulkách, jsou uvedeny přípustné hodnoty UGR ve vnitřních prostorech (místnostech).
▪ Hodnocení: PD – výpočet (existuje software, kam se zadávají ukazatelé), vzhledem ke složitosti je doporučeno požadovat výpočet od projektanta, resp. zpracovatele světelné části PD.
▪ Reál – měření, jasový analyzátor (je drahý, existují firmy, které měření provádějí).
▪ V současné době jsou problémem LED svítidla a jejich posouzení, ve smyslu oslnění. Ukazatele pro výpočet jsou uvedeny na štítku svítidla. Pokud nejsou, jedná se o „podezřelá“ svítidla a pravděpodobně neodpovídají požadavkům EU.
● Závěr:
▪ světelný problém nebývá v osvětlenosti v luxech, ale často v oslnění v UGR! (např. 1000 lx bez oslnění je vnímáno ve zrakové pohodě, ale 10 lx s oslněním může být nepříznivé).



V Praze 22. 5. 2019


MUDr. Eva Kaňková, CSc.
odbor hygieny obecné a komunální
vedoucí oddělení pobočky Sever