Jak splnit nové normy pro větrání v hlukem zatížených oblastech?

Informace k požadavkům na přímé přirozené větrání (nucené větrání) obytných a pobytových místností v návaznosti na novelizaci zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (novelizace 12/2015) a nařízení vlády 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (novelizace 07/2016)

 

Novinky se týkají větrání chráněných vnitřních prostor staveb definovaných zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon 258/2000 Sb.“), před kterými není definován chráněný venkovní prostor stavby. Jedná se zejména o fasády obytných, zdravotnických školských a obdobných objektů (vysokoškolské koleje, internáty a jiné) a o místnosti směřované ke zdroji hluku, které jsou větrané jinak než přirozeně (okny).

 

Základní pojmy:

 

Větrání  –  je proces, při kterém dochází k přívodu čerstvého (upraveného) vzduchu do místnosti a odvodu vzduchu znehodnoceného (ČSN 73 4301).

 

Přímé větrání – znamená větrání s přívodem čerstvého vzduchu z venkovního prostoru (ČSN 734301).

 

Obytnou místností se rozumí místnost bytu splňující podmínky stanovené tímto nařízením, která je určena k trvalému bydlení, má plochu alespoň 8 m2, má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace teploty; kuchyň se za obytnou místnost považuje, pokud má plochu alespoň 12 m2. Obytné a pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání. Pobytové místnosti, vyjma místností ve stavbách pro rodinnou rekreaci a ubytovacích jednotek, musí být větrány tak, aby byla dodržena hodnota maximální přípustné koncentrace oxidu uhličitého 1 500 ppm při pobytu osob. (viz. nařízení  č. 10/2016 Sb. Pražské stavební předpisy).

 

Vzduchotechnická zařízení (VZT) pro obytné místnosti musí zajistit stálý přívod čerstvého upraveného vzduchu v závislosti na počtu osob (počet osob je dán velikostí bytu) v minimálním množství 15 m3 / hodinu / osobu. Dále pak funkční VZT musí při využívání obytných místností zajistit přívod čerstvého vzduchu a odvod znečištěného vzduchu v jednotlivých místnostech (obývací pokoj, ložnice, kuchyň) 20 – 25 m3 / hodinu / osobu.

 

Na základě výše uvedeného, lze tedy doporučit větrací systém s možností volby minimálně 2 provozních stavů (otáček ventilátorů) VZT. Pokud bude navržen větrací systém pouze s jedním provozním stavem, musí být nastaven tak aby vždy zajistil přívod čerstvého vzduchu a odvod znečištěného vzduchu v jednotlivých obytných místnostech 20 – 25 m3 / hodinu / osobu. Současně s výše uvedeným, musí být zajištěn i přívod vzduchu pro podtlakově odvětrané místnosti (koupelna, WC, kuchyň při provozu digestoře).

 

Výše uvedené vychází z platné legislativy ČR (právní a technické normy): zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění; zákon č. 183/2006 o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů; nařízení č. 10/2016 Sb. kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy); ČSN 73 0540-2:2011 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky a ČSN 73 0540-2 ZMĚNA Z1:2012; ČSN 734301:2004 Obytné budovy a ČSN 734301 ZMĚNA Z1:2005 a ČSN 734301 ZMĚNA Z2:2009 a ČSN 734301 ZMĚNA Z3:2012; ČSN EN 15251:2011 Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov s ohledem na kvalitu vnitřního vzduchu, tepelného prostředí, osvětlení a akustiky; ČSN EN 15665:2009 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov a ČSN EN 15665 ZMĚNA Z1:2011.

 

V Praze dne 21. 2. 2017

 

MUDr. Vladimíra Zárubová

ředitelka odboru hygieny obecné a komunální