Očkování proti klíšťové encefalitidě je stále aktuální

Hygienická stanice hlavního města Prahy nabádá veřejnost ke zvážení očkování proti klíšťové encefalitidě. V době, kdy aktivita klíšťat vzrůstá jsou takové úvahy na místě. Klíšťata jsou přenašeči této závažné virové nemoci, která může mít dramatický průběh i doživotní následky. Důležitost očkování jako nejúčinnějšího preventivního opatření zazněla i na tiskové konferenci pražské Nemocnice Na Bulovce k danému tématu, která se uskutečnila v minulých dnech, a které se zúčastnil i zástupce pražské hygieny. Informace prezentovaly primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. a lékařka Očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce MUDr. Zarina Karimová. Důležitost očkování v prevenci řady onemocnění navíc tento týden připomíná v celé Evropě osvětová akce nazvaná Evropský týden očkování 2018.


Klíšťová encefalitida se nevyhýbá ani Pražanům, každoročně jich encefalitidou onemocní několik desítek. Ze statistik plyne, že v roce 2016 byla klíšťová encefalitida v Praze diagnostikována u 39 a v roce 2017 již u 62 lidí.


INFORMACE Z TISKOVÉ KONFERENCE NEMOCNICE NA BULOVCE

 

Příroda se po zimě probouzí. A s ní se probouzí i klíšťata, která již nyní vykazují svou aktivitu. Primářka MUDr. Hana Roháčová léčí i nejtěžší případy klíšťové encefalitidy. „Klíšťová encefalitida je virové onemocnění probíhající jako nehnisavý zánět mozkových blan nebo zánět mozku. Inkubační doba je 3-30 dní. V první fázi onemocnění se objevují horečky, bolesti hlavy, malátnost, nevolnost, bolesti v kloubech, které trvají několik dní,“ říká primářka Roháčová a dodává: „Druhá fáze onemocnění se uvede nástupem krutých bolestí hlavy, které jsou provázeny horečkami. Nemocný je světloplachý, přidává se nevolnost a zvracení. Příznakem poškození nervového systému je ztuhnutí svalů na šíji, svalový třes, nervové obrny, závratě, poruchy spánku, poruchy paměti a dezorientace. Tento akutní stav trvá dva až tři týdny. Poté obvykle dojde k postupnému zlepšování stavu. Přibližně u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se již ze začátku projeví závažnými příznaky druhé fáze.“


FOTO 1: primářka MUDr. Hana Roháčová na tiskové konferenci

 


Zdroj: HSHMP

 

Asi u jedné čtvrtiny nemocných dochází ke vzniku trvalých následků. Patří k nim například obrny horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy koncentrace, nálady nebo spánku, snížená výkonnost a deprese. K úmrtí dochází pouze ve výjimečných případech. Ochranou je očkování, které lze provádět po celý rok, nejvhodnější je ale nyní. I klíšťová encefalitida totiž vykazuje rostoucí trend. V roce 2015 bylo zjištěno 355 onemocnění, v roce 2016 to bylo už 565 onemocnění a v roce 2017 dokonce 687 případů.


Lymská borelióza je další nemoc, kterou může klíště přenést na lidi. Mezi lidmi navíc panuje fáma, že tuto nemoc přenáší i komár. „Komáři je druh hmyzu, který nepřenáší lymskou boreliózu. Lymskou boreliózu jednoznačně přenáší klíště a jeho vývojové formy,“ vysvětluje primářka Roháčová a doplňuje: „Onemocnění má časné a pozdní stadium. Časné stadium je pomalu se šířící červená skvrna zvaná erythema migrans. Objevuje se v místě, kde se klíště přisává. Vzácně tyto skvrny lidé na sobě ani nepozorují, a přesto, když se cítí špatně, se při testech ukáže, že onemocnění prodělali.“ Většinou se však uvedená červená skvrna postupně zvětšuje, uprostřed bledne, až vznikne jakýsi prstenec. Skvrna se někdy i ve formě zarudlého většího pupínku může vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale i za několik týdnů. Dalšími příznaky onemocnění bývá horečka, třesavka, bolesti ve svalech a celková únava. Někdy příznaky připomínají onemocnění chřipkou, a proto jim nevěnujeme tolik pozornosti. Pozdní stadium lymské boreliózy postihuje klouby, kůži a nervový systém. Proti onemocnění dosud neexistuje účinná vakcína. První pokusy však už učiněny byly. Nemoc se léčí antibiotiky.


FOTO 2: odborné informace na tiskové konferenci prezentovala také lékařka Očkovacího centra Nemocnice Na Bulovce MUDr. Zarina Karimová
 


Zdroj: HSHMP

 

Pražští hygienici v metropoli klíšťata monitorují

Pražští hygienici se v rámci své preventivní činnosti věnují již více než 20 let monitoringu klíšťat na území hlavního města Prahy. V jarních měsících, kdy klíšťata vyvíjejí vůbec nejvyšší aktivitu z celého roku, sledují v Praze 9 lokalit, na kterých provádějí sběr klíšťat. Ta jsou následně podrobována laboratornímu rozboru. „Cílem tohoto našeho monitoringu je každoročně zjistit infekčnost klíšťat na území hlavního města Prahy. Zaměřujeme se na vyšetření na Lymeskou boreliózu, kterou provádí Národní referenční laboratoř pro Lymeskou borreliózu Státního zdravotního ústavu v Praze a také na vyšetření na klíšťovou meningoencefalitidu,“ přibližuje ředitel pražské hygieny Jan Jarolímek s tím, že toto druhé vyšetření provádí Národní referenční laboratoř pro arboviry Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.


Z devíti testovaných lokalit v roce 2017 se pozitivní klíšťata na klíšťovou meningoencefalitidu našla jen v oblasti Kunratického lesa – lokalitě Globus. Naproti tomu výskyt bakterií rodu Borrelia se loni objevil na vícero sledovaných lokalitách. „Záchyt nakaženého klíštěte automaticky neznamená, že by tam lidé měli přestat chodit. Ukazuje se však, že správná ochrana proti klíšťatům je i v Praze nutností. Je potřeba dbát na základní prevenci,“ vysvětluje šéf pražských hygieniků Jarolímek a dodává: "Základem je dodržování základních pravidel: mezi ně patří očkování proti klíšťové encefalitidě, vhodné oblečení, používání repelentu a v případě přisátí klíště jeho včasné odstranění."


Monitoring klíšťat v Praze provede pražská hygienická stanice v průběhu měsíce května i v letošním roce. „S výsledky monitoringu shodně jako v předchozích letech bude veřejnost včas seznámena a to tiskovou zprávou na našich webových stránkách,“ uzavírá šéf pražských hygieniků Jarolímek.

 

 

Prevence

 

Preventivní opatření lze rozdělit do dvou skupin:

 

Ad1) Všeobecná prevence:

 

▪ Vhodný, světlý oděv  při pobytu v přírodě
▪ Použití repelentů
▪ Po návratu z přírody důkladná prohlídka celého těla – s dobou přisátí klíštěte se zvyšuje riziko vzniku onemocnění


Odstraňování klíštěte:

▪ Dezinfekce místa s přisátým klíštětem přednostně jodovým dezinfekčním prostředkem
▪ Odstranění pinzetou nebo jinou pomůckou, nikdy klíště neodstraňovat holýma rukama – riziko přenosu
▪ Následná dezinfekce místa přisátí
▪ Sledování kožních změn v místě přisátí klíštěte


Ad2) Specifická prevence:


▪ Očkování


 

Význam očkování připomíná 13. Evropský týden očkování: 23. – 29. 4. 2018
 

Evropský týden očkování 2018, European Immunization Week 2018 (EIW), je tradiční součástí Světového týdne očkování 2018, World Immunization Week 2018. Koná se každoročně v dubnu pod záštitou Světové zdravotnické organizace (WHO) s cílem zvýšit obecné povědomí o významu očkování pro zdraví a životní pohodu celé populace. Od svého založení v roce 2005 se EIW rozrostl na všeobecně uznávanou akci.     
                                                                 
Cílem EIW iniciativy je zejména:
 

• udržet zájem veřejnosti a politickou podporu očkování prostřednictvím cílených komunikačních a vzdělávacích aktivit,
• zvýšit povědomí o významu očkování,
• zvýšit pokrytí populace očkováním.



V Praze dne 25. dubna 2018



Mgr. Zbyněk Boublík
tiskový mluvčí