Opravdová chřipka? To není žádná legrace - nechte se OČKOVAT!

Výskyt onemocnění chřipkou je evidován vždy od začátku září do konce června následujícího roku. V zeměpisných podmínkách Česka dochází k nárůstu počtu hlášených akutních respiračních infekcí (ARI) vždy s podzimem, kdy se jako původci onemocnění uplatní nejrůznější respirační viry (adenoviry, rhinoviry).

 

Zdroj: HSHMP

 


Viry chřipky se jako původci onemocnění uplatní později většinou až po začátku nového roku. Epidemie chřipky obvykle vrcholí v rozmezí 4. až 10. kalendářního týdne (dále jen „KT“) tedy na konci ledna až března.

 

Graf 1 - Sezónní maxima chřipkových a nechřipkových virů 2016/2017

 


Zdroj: NRL SZÚ    
 

 

Graf 2 - Přehled nemocnosti v Praze na 100 000 obyvatel podle období

 

Zdroj: HSHMP - ARI

 

V sezóně 2016/2017 byla situace odlišná. K prvnímu výraznému vzestupu hlášené nemocnosti došlo ve 47. KT (tedy již v druhé polovině listopadu), tento vzestup však vyvolaly nechřipkové respirační viry zejména již zmiňované adenoviry a rhinoviry. V Evropě v té době byly hlášeny lokální epidemie ze Skandinávie a Nizozemí. Současně se také začínaly již ojediněle v laboratorních vyšetřeních objevovat i viry chřipky. „K pronikavému vzestupu počtu hlášených akutních respiračních onemocnění, které už bylo vyvoláno viry chřipky, došlo již před vánočními svátky, kdy byla Praha na hranici epidemického výskytu,“ zhodnotil předchozí sezónu Jan Jarolímek, ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“). V této době byla hlášena zejména aktivita chřipkového viru A/H3N2, chřipka B/Victoria a B/ Yamagata a chřipka A/H1N1 pdm.


Epidemický výskyt chřipky tedy v sezóně 2016/2017 přišel do Česka o několik týdnů dříve než je obvyklé. Počty nemocných byly zvýšeny ve všech věkových kategoriích, tradičně byla nejvyšší nemocnost u dětí 0 – 5 letých, následovaných dětmi školními ve věku 6 – 14 let. Pak došlo k typickému administrativnímu poklesu nemocnosti spojeném s vánočními svátky, kdy nemocní řeší své potíže jiným způsobem, než návštěvou lékaře. „Nemocnost v tomto období byla stále vysoká. Nejvyšší počet hlášených onemocnění u dětí byl lékaři zaznamenám v 5. kalendářním týdnu, tedy na přelomu ledna a února 2017, a zvýšená nemocnost poklesla až se začátkem jarních prázdnin. Ty vždy spolehlivě epidemii přeruší či ukončí,“ doplňuje Zdena Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru HSHMP. I přesto Praha v tomto časovém období nepatřila mezi nejpostiženější kraje Česka. Nejvyšší počty nemocných byly hlášeny z Moravy (kraje Moravskoslezský, Zlínský a Jihomoravský, Olomoucký) a krajů Liberec, Plzeň a Pardubice. Také v  Evropě byla v tomto období hlášena plošná epidemie ve většině států.

 

Graf 3 - Plošná epiedemie chřipky v Evropě ve 12. týdnu


Zdroj: HSHMP - SZÚ

 

Graf 4 - Zobrazení nemocnosti v Praze podle věku

Zdroj: HSHMP - ARI

 

Jedním z důležitých údajů je i procento hlášených komplikací u nemocných akutním respiračním infektem. Komplikace obvykle vznikají v přibližně týdenním časovém odstupu od začátku onemocnění a nejvyšší počet hlášených komplikací byl evidován v zimním období začátku roku od konce ledna až do poloviny února. „Nejčastějšími komplikacemi je zánět průdušek či zánět plic. Na území hlavního města Prahy bylo v předchozí sezóně hlášeno celkem 79 závažných komplikací, které si vyžádaly léčbu na speciálních odděleních typu ARO či JIP a bohužel celkem 29 případů skončilo úmrtím. Z těchto čísel  je proto zcela zřejmé, že byť může být chřipka brána jako zcela banální onemocnění, tak opravdu není,“ doplnil šéf pražských hygieniků Jarolímek. Komplikace byly podle údajů HSHMP hlášeny u onemocnění vyvolaném kmeny chřipky  A/H 3 a A/H1, méně často u onemocnění vyvolaném oběma kmeny chřipky B. Celkem 95 % z těchto 79 nemocných patřilo do rizikové skupiny (osoby s kardiovaskulárním onemocněním, s chronickým plicním onemocněním s chronickým onemocněním ledvin, diabetem, obezitou) očkováno však bylo pouze 12 % osob, u ¾ očkovaných došlo k uzdravení.

 

Graf 4: Cirkulující chřipkové viry v letech 2016 - 2017


Zdroj: ECDC


Je nutné si proto uvědomit, že nejúčinnější zbraní proti chřipce je OČKOVÁNÍ. To je ovšem nutné každoročně obnovovat, protože vakcína chrání jen proti určitému kmeni chřipky, který obsahuje: obvykle jsou to dva kmeny chřipky A (A/H1N1 a A/H3N2  a jeden až dva kmeny chřipky B (dle druhu vakcíny). „Kmeny chřipky, které onemocnění vyvolají, se téměř každou sezónu mění, proto je třeba vždy nové očkování. Ochranný titr protilátek nedosahuje ve všech věkových skupinách stejných hodnot, přesto je očkování stále jediným možným specifickým opatřením, které dokáže zabránit vzniku onemocnění nebo alespoň snížit riziko možných komplikací,“ uzavřela šéfka protiepidemického odboru HSHMP Zdena Jágrová. Osoby s chronickým onemocněním plic, ledvin, srdce, osoby po onkologických nemocech, osoby obézní by měly očkování podstoupit, protože jejich chronické onemocnění výrazně zvyšuje riziko závažného průběhu onemocnění chřipkou.


V Praze 26. 9. 2017

 

RNDr. Jan Jarolímek, Ph.D., MBA

ředitel