Pražští hygienci upozorňují na důležitost protidrogové prevence: připomínají Mezinárodní den boje proti drogám

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen "HSHMP") si uvědomuje důležitosti průběžného zdůrazňování témat protidrogové prevence, a proto informuje o významu Mezinárodní dne boje proti drogám. Naneštěstí, drogově závislými se neustále stávají nejen dospělí, ale i děti. Proto na podnět valného shromáždění OSN vznikl Mezinárodní den boje proti drogám a nezákonnému obchodování s nimi (International Day against Drug Abuse and Illicit Trafficking), který každoročně připadá na 26.6. Tématem na rok 2020 je „Lepší znalosti pro lepší péči“ čímž je zdůrazněna potřeba zlepšit porozumění světového problému s drogami a tak zlepšit znalosti v podpoře větší mezinárodní spolupráce v boji proti dopadu drog na zdraví.

 

Definice psychoaktivních látek, drog a pojmu závislost

 

Psychoaktivní látky (drogy) jsou látky, které po příjmu do organizmu ovlivňují mentální procesy, např. poznání.  Konzument psychoaktivní látky se nemusí okamžitě stát závislým, ale není to ani vyloučeno. Mezinárodní klasifikace nemocí říká, že při závislosti má pro člověka užívání nějaké látky přednost před jiným jednáním, kterého si dříve cenil více.

 

Další příznaky závislosti je možné si přečíst zde: http://www.nicm.cz/definice-zavislosti

 

Závislost se často dělí na tělesnou (fyzickou) a psychickou.

 

      Fyzická složka bývá často vnímána jako příčina všech problémů, naopak psychická bývá bagatelizována; často v společnosti přetrvává pohled, že stačí drogu vysadit a až odezní odvykací stav tzv. "absťák", není už moc co řešit, stačí mít pevnou vůli. Ve skutečnosti je to právě naopak. Fyzická složka závislosti nutí uživatele dodržovat mezi jednotlivými užitími drogy určitý časový odstup, aby nedošlo k rozvoji odvykacího stavu. Jeho zvládnutí může být náročné medicínsky, komplikace, alespoň u těch nelegálních drog, nebývají časté. Velmi vážný tělesný odvykací stav paradoxně vyvolávají látky legální - některé léky (benzodiazepiny, barbituráty) a alkohol. Tam dochází k vážným komplikacím mnohem častěji a rozvinutý odvykací stav není prakticky možné zvládnout bez hospitalizace. Pokoušet se zvládnout bez lékaře delirium tremens (odvykací stav u alkoholu) je vysloveně nebezpečné.
 

     Psychická složka závislosti je mnohem hůře ovlivnitelná a její zvládnutí vyžaduje mnohem více než pevnou vůli. Právě ona je důvodem, proč existují léčebná zařízení jako například terapeutické komunity a doléčovací centra; právě ona je příčinou recidiv i po několikaleté abstinenci. Její zvládnutí může trvat mnoho měsíců či let a často vyžaduje zásadní změnu myšlení, vztahů, prostředí a životního stylu vůbec.

 

Popsané jsou dva základní typy poruch se závislostní tematikou:

 

     Látkové závislosti, které se projevují tím, že jsou lidé závislí na psychoaktivních látkách díky určitým patologickým procesům, jež jsou vyvolány těmito látkami v těle. Jako ústřední charakteristiku látkové závislosti je označována touha (často silná, přemáhající) užívat psychoaktivní látku nebo látky. 

 

      Behaviorální (nelátkové, nechemické) závislosti, kdy se lidé chovají závisle ve vztahu k určitým aktivitám. Typy nelátkových závislostí sdružují velmi nesourodou skupinu chování na kterém je člověk závislý. Jedná se například o závislost na hazardu (gambling), závislost na internetu, závislost na jídle nebo závislost na sexu, ale v kontextu závislostí na procesech jsou popsány i takové kuriozity, jako závislost na pojídání mrkve, kamenů, závislost na čokoládě, závislost na tělesném cvičení nebo na opalování. Ukazuje se, že závislost si lze vypěstovat v podstatě na jakémkoliv chování, které přináší uspokojení. Chování, které přináší okamžité uspokojení, má tendenci se opakovat a postupně se stává zvykem (návykem) i přes případné negativní následky. Vytváří se vzorec závislostního chování, typický podléháním okamžitému impulzu a ztrátou kontroly.

Největší roli na regulaci odměňujícího chování má dopaminergní a endogenní opiátový systém, podobně jako u látkových závislostí.

 

 

     Závislost je velmi rozšířené onemocnění a závislost na legálně distribuovaných drogách, zejména tabáku a alkoholu má nejvážnější dopady na zdraví uživatelů. Konzumace alkoholu každoročně přispívá k celosvětově 3 milionům úmrtí, nemluvě o tom, že alkohol je hlavním rizikovým faktorem předčasné úmrtnosti a zdravotního postižení u osob ve věku 15 až 49 let. Závislost na nelegálních drogách je dík někdy rychlejšímu rozvoji závislosti, ale zejména dík černému trhu, kriminalizaci uživatelů a dalším přidruženým rizikům více viditelná; ovšem z hlediska celé společnosti a zatížení zdravotního systému, dá se říct, že se jedná o problém spíše marginální.

 

Rizika a nežádoucí účinky závislostního chování

 

     Závislostní chování s sebou nese mnohé následky a to jednak zdravotní, finanční, vztahové, emocionální a výjimkou nejsou ani sociální a trestně právní dopady.

 

Prevence závislostí

 

     Prevence drogových závislostí je komplexní. Důraz je stále více kladen na vzdělávání pracovníků v této oblasti, dostatečnou dostupnost služeb, vzájemnou spolupráci všech příslušných složek a osvětu populace.

 

Kompletní seznam zařízení poskytujících v ČR služby v protidrogové prevenci, léčbě a resocializaci, včetně příslušných kontaktů, je uveden zde: https://www.drogy-info.cz/

 

Další informace je možné najít zde:

Krátký dotazník, vytvořený za účelem identifikace problémů s alkoholem:

 

Zdroje informací:

 

V Praze 26.6.2020

 

Mgr. Markéta Lachytová, Ph.D.

odborný rada podpory zdraví a zdravotní politiky HSHMP