Pražští hygienici pokračují v monitoringu kvality ovzduší ve třídách pražských základních škol

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) se v rámci své dozorové činnosti v oblasti hygieny dětí a mladistvých zaměřuje také na monitoring kvality ovzduší ve třídách pražských základních škol. Zkušenost HSHMP jasně potvrzuje, že v průběhu topné sezóny a v souvislosti se zateplováním školních objektů, jsou tyto  kontroly nanejvýš důležité. Děti potřebují mít ve třídách nejen dostatečné teplo, ale také čerstvý vzduch, který udržuje jejich bdělost a koncentraci. Po zateplení školního objektu je totiž potřeba větrat daleko častější. Poměrně dokonalá těsnost oken snižující náklady na energie totiž na druhé straně omezuje tolik potřebnou cirkulaci vzduchu mezi prostředím venku a uzavřenými interiéry školních budov.

Snadno měřitelným ukazatelem kvality výměny vzduchu ve třídách je koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v prostoru učeben a tříd. Udává se v hodnotách ppm (z anglického parts per million, označení pro počet částí z milionu). V současné době je limit pro koncentraci  CO2 ve vnitřním prostředí stanoven na 1500 ppm, a to pouze ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

 

V průběhu prvního pilotního měření v roce 2017 provedli pražští hygienici měření vlastními kalibrovanými měřidly ve 47 učebnách 25 pražských základních škol. Vyjma 1 případu byla splněna prostorová kapacita i mikroklimatické podmínky v učebnách. Ve 22 % měření byly naměřeny hodnoty přesahující 1500 ppm CO2 (maximum 2610 ppm CO2), v dalších 20 % přesahovala hodnoty 1200 ppm CO2. Tedy ve 42 % měření bylo nutno učebny aktuálně vyvětrat.

 

FOTO č. 1: ilustrační obrázek

 

Zdroj: pixabay.com

 

V roce 2018 bylo měření provedeno ve zhruba stejném rozsahu: konkrétně ve 44 učebnách 25 základních škol. Ve všech měřeních byla splněna prostorová kapacita i mikroklimatické podmínky v učebnách. Ve 29,5 % měření byly naměřeny hodnoty přesahující 1500 ppm CO2 (maximum 2280 ppm CO2), v dalších 43 % přesahovala horní optimální hranici 1200 ppm CO2. Tedy téměř v 73 % měření bylo nutno učebny aktuálně vyvětrat.

 

Vzhledem k tomu, že dosud zjištěné výsledky nadále nedostatky v dané oblasti prokazují, pokračuje HSHMP v těchto měřeních pokračovat i v letošním roce. Oxid uhličitý je běžným kontaminantem vnitřního ovzduší. Zdrojem je především sám člověk (dýchání). Jeho vyšší množství může způsobit bolesti hlavy, závratě, únavu.


V několika málo případech zaměstnanci HSHMP naměřili hodnoty přesahující hranici 2000 ppm CO2. To je už koncentrace, kdy se může u žáků projevit například únava nebo ztráta koncentrace. Hygienici tak přímo na místě v těchto případech krátkým, ale efektivním vyvětráním učebny prokázali, že došlo k podstatnému zlepšení kvality vnitřního prostředí.

 

Během kontrol zaměstnanci HSHMP zástupcům kontrolovaných škol také vysvětlovali důvody nutnosti pravidelného větrání v průběhu přítomnosti dětí ve školách. Větrání ventilačními okny je samo o sobě málo účinné. Na místě toto navíc názorně dokládali opakovaným měřením po krátkém, cca pětiminutovém vyvětrání. Hodnoty CO2  se pak totiž snížily o více než 500 ppm.

 

FOTO č. 2: ilustrační obrázek

 

Zdroj: pixabay.com


Základem pro přijatelnou kvalitu ovzduší ve vnitřních prostorách je nejen dostatečné větrání, ale i přijatelně velký prostor pro každou přítomnou osobu, takzvaná vzduchová kostka. Proto hygienici v rámci měření CO2 také ověřovali, zda v hodnocených místnostech není překročena kapacita učeben a tepelně – vlhkostní poměry, a to orientačním měřením teploměrem a vlhkoměrem. Až na jediný případ byla ve všech kontrolovaných případech kapacita prostoru vyhovující a neprokázalo se ani překročení limitů pro teplotu vzduchu a relativní vlhkost. Kvalita vnitřního ovzduší tedy v průběhu kontrol vždy závisela hlavně na výměně vzduchu, tedy krátkém, ale efektivním (tj. pravidelně se opakujícím) větrání.
 
V oblasti problematiky větrání ve třídách a učebnách tak HSHMP doporučuje následující:

 

větrání by mělo být krátké, ale častější a intenzivnější
dobrého výsledku lze dosáhnout například příčným větráním mezi okny umístěnými naproti sobě nebo okny a otevřenými dveřmi (záleží samozřejmě na technické dispozici dané třídy / učebny)
větrat by se mělo o každé přestávce anebo dle potřeby
nepřetápět vnitřní prostory – optimální teplota je 20 až 22 °C

 

► informační leták "Co víme a nevíme o vnitřním prostředí a větrání škol? (pdf; 608 kB)


V Praze 27. 2. 2019

 

Ing. Anna Füleová

ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých HSHMP