Pražští hygienici upozorňují na význam Světového dne duševního zdraví

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen "HSHMP") se i v letošním roce připojuje ke Světovému dni duševního zdraví. Tento den je stanoven na 10. října již od roku 1992 a je vyhlašován Světovou federací duševního zdraví. Ideou tohoto dne je snaha odstranit stigmatizaci duševně nemocných osob a snaha pomoci jim zapojit se podle možností do společnosti a zároveň podpora úsilí všech osob o dosažení nejvyšší možné úrovně duševního zdraví ve všech jeho souvislostech, i proto, že duševní pohoda ovlivňuje celkový zdravotní stav člověka. Cílem tohoto dne je rovněž seznámit veřejnost s okolnostmi, které podporují vznik a rozvoj duševních onemocnění.
 
 
Jak ukázal nedávný výzkum Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ), prožije duševní onemocnění v Česku každý rok přibližně každý pátý obyvatel (21,7 %). Téměř 4 % lidí zažijí závažnou depresi, více než 7 % prožívá úzkosti, přibližně 1 z 15 (6,4 %) je závislý na alkoholu, ostatní projdou psychotickými nebo jinými poruchami. Většina lidí s duševním onemocněním se přitom neléčí.
 

tisková zpráva NÚDZ: Světový den duševního zdraví: duševní onemocnění prožije v Česku ročně každý pátý člověk

 

Mladí lidé a duševní zdraví v měnícím se světě

 

Letošní téma Světového dne se týká obecně a celosvětově se zhoršujících podmínek pro klidné dospívání a ranou dospělost. Mladí lidé čelí mnoha problémům, na jejichž řešení nemají a ani nemohou svými silami stačit. Nestabilita společnosti, válečné konflikty a přírodní katastrofy se nás naštěstí netýkají, ale i násilí (fyzické, psychické, sexuální), diskriminace, šikana (šikana v dětství zanechá u mnoha lidí celoživotní stopy, nejen na nízkém sebevědomí, ale i s dopadem na zdravotní stav), nízký socioekonomický statut rodiny, vyloučení ze společnosti vrstevníků - to všechno vytváří tlak, jehož výsledkem snadno může být duševní onemocnění.


I za normálních okolností je dospívání náročným životním obdobím s bouřlivě se rozvíjejícími se změnami těla, s náročným požadavkem obstát ve škole i najít své místo ve společnosti, s požadavkem zodpovědně zvolit budoucí profesní zaměření a životního partnera. Dospívání části mládeže poznamená současný výskyt duševního onemocnění, kterému musí čelit. Polovina všech poruch duševního zdraví se projeví prvními příznaky kolem 14 let věku, další čtvrtina duševních poruch se přihlásí do 24 let. Bohužel významná část nemocných zůstává bez diagnózy a bez léčby.

 

FOTO: ilustrační obrázek

 


Zdroj: pixabay.com


Počet osob, kteří vyhledají psychiatrickou pomoc, má v Česku od přelomu tisíciletí vzrůstající trend, na růstu se částečně (zatím hlavně ve větších městech) podílí větší ochota nechat se vyšetřit. Nejčastějším onemocněním jsou neurotické a depresivní poruchy.

 

GRAF: počet dětí a mladistvých s psychiatrickou poruchou
(počet pacientů na tisíc obyvatel)
 

Zdroj dat: ÚZIS/NRHZS 2017
 
Typickým znakem deprese u dospívajících je podrážděná nálada a nevrlost, náhlá změna školního prospěchu nebo stravovacích zvyklostí, nevysvětlitelné bolesti různých orgánů, pro něž není lékařské vysvětlení, extrémní citlivost na kritiku byť oprávněnou, odtahování se od rodičů a dosavadních kamarádů. Náhlá změna chování v tomto smyslu by měla být varováním pro blízké. Deprese je jedním z rizikových faktorů pro sebepoškozování a příp. i sebevražedné chování.

V souvislosti se Světovým dnem duševního zdraví se v Česku konají každoročně Týdny duševního zdraví pro podporu duševně nemocných osob, pro odstranění stigmatizace a diskriminace, s cílem dosáhnout včasné diagnostiky a zvýšení dostupnosti adekvátní léčby psychických chorob.
 
V případě potřeby psychologické nebo psychiatrické podpory či konzultace HSHMP nabízí k případnému využití odkaz s přehledem odborníků, mimo jiné i na území hlavního města Prahy, který je dostupný na internetových stránkách Bohnicebezhranic.cz:
 

http://www.bohnicebezhranic.cz/cs/pece-o-pacienty/sluzby/index.html

 

HSHMP publikováním této zprávy na dané téma v praxi naplňuje strategický dokument „Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí Zdraví 2020“; Akční plán č. 3 Duševní zdraví a Akční plán č. 12 Rozvoj zdravotní gramotnosti; Priorita 4.2: Informační a komunikační podpora procesu zvyšování zdravotní gramotnosti.

 
V Praze 10. října 2018

MUDr. Danuše Antošová
odborný rada zdravotní politiky a podpory zdraví
Kancelář ředitele HSHMP

 
 
 
 
Zdroje: