Vývoj pozitivních případů v ČR má zatím lineární tendenci, akutní lůžková péče je na větší počet pacientů připravena

Hygienická stanice hlavního města Prahy zveřejňuje aktuální tiskové informace Ministerstva zdravotnictví:


 

TISKOVÁ ZPRÁVA

 

Ministerstvo zdravotnictví představilo nejnovější data se zaměřením na predikci dalšího vývoje onemocnění COVID-19 v České republice. Pro sběr dat týkající se koronavirové infekce vytvořilo Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky v rámci svých interních personálních kapacit a ve spolupráci s řadou odborníků nový informační systém, který je schopen generovat aktuální data, jako je například incidence onemocnění COVID-19 včetně modelu možného budoucího vývoje.

 

„Ve velmi krátké době jsme dali dohromady validní systém, který nám pomáhá, abychom dobře plánovali kapacity nemocnic a mohli vyhodnotit vývoj epidemie. Díky datové základně je možné monitorovat vývoj onemocnění, hodnotit vliv opatření a řídit péči o nemocné,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Jedná se tak o jakýsi dispečink akutní lůžkové péče, díky kterému dokážeme v reálném čase na situaci reagovat,“ doplnil ministr.

 

V současné době je v ČR celkem 1394 potvrzených případů onemocnění COVID-19 (k 24.3. 18h). „Vývoj pozitivních případů v ČR má v současné době spíše lineární tendenci, kdy denní přírůstky v čase klesají a mohly by dále stagnovat,“ vysvětlil ministr. Důležité je sledovat především zásah u starší populace. Aktuální data ukazují, že epidemie postihla nejvíce především obyvatele v produktivním věku, nakažené osoby starší 70 let tvoří z celkového počtu nakažených asi 17 % případů. „V Itálii se jedná asi o 50 % případů a to se nesmí stát u nás. Vidíme, že jak roste kumulativně počet pozitivních pacientů, trendový růst počtu těžkých případů je nižší, doufám, že to takto bude pokračovat i v dalších týdnech,“ komentoval data ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Přibližně 10-11 % nakažených pacientů u nás vyžaduje hospitalizaci, z toho vysoce intenzivní péči asi 20 % osob a 25 % osob bylo z hospitalizace propuštěno nebo vyléčeno. Mezi nejohroženější skupiny patří především lidé seniorského věku, osoby s dekompenzovaným diabetem a pacienti s hypertenzí zejména staršího věku. Právě tyto skupiny je třeba maximálně chránit.

 

Ministerstvo také navýšilo celkový počet laboratoří, které vyhodnocují odebrané vzorky, na 51 a navázalo spolupráci s Akademií věd a dalšími laboratorními kapacitami akademické obce. „Počty zachycených pacientů souvisí s počtem prováděných testů. V  mezinárodním srovnání patří ČR mírně nadprůměrná pozice,“ řekl ministr a dodal: „V současné situaci máme dvě hlavní priority. První prioritou je zdravotnictví dobře připravit a mít k dispozici dostatečné nemocniční kapacity, druhá priorita je stále více testovat a zvyšovat tak počet otestovaných osob na onemocnění COVID-19.“

 

Při predikci je využíváno tzv. reprodukční číslo neboli konstanta vývoje pandemie. Jedná se o průměrný počet osob, které dokáže nakazit jedna infikovaná osoba. Platí, že čím je toto číslo menší, tím lépe. Pomocí kalibračních modelů bylo reprodukční číslo pro ČR stanoveno na hodnotu 2,6, což odpovídá také mezinárodním hlášením. Predikce naznačuje, že od 12.3. jsme zhruba na čísle 1,84. Jedná se o předpoklad, který je částečně podložen pozorovanými daty. Pokud by se v tuzemsku i do budoucna podařilo jít touto cestou, počet infikovaných jedinců sice ještě poroste, ale nepůjde eskalačně nahoru. Celkem za období od počátku března do konce dubna by tak v ČR mohlo nákazou COVID-19 onemocnět cca 15 000 pacientů, přičemž nemocniční péči by průběžně během tohoto období potřebovalo 10 – 15 % z nich. Jde o nejvíce realistický scénář, jehož předpoklady budou ověřeny během následujících dvou týdnů.

 

Akutní lůžková péče v ČR by měla takovou situaci zvládnout. O tom, že je české zdravotnictví materiálně, technicky i personálně zajištěno hovořil Vladimír Černý, přednosta Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. „Ve vztahu k obyvatelům vychází Česká republika z pohledu kapacity lůžek výborně, jsme na špici EU,“ uvedl. ČR má 4 481 lůžek resuscitační a intenzivní akutní péče pro dospělé s tím, že je v současné době systém vytížen z 63 %. Volná kapacita lůžek je 1 679. Ministerstvo zdravotnictví také zmapovalo počet umělých plicních ventilací a kapacit ECMO (mimotělní oběh pro náhradu funkce plic). V ČR je 2 080 ventilátorů a jejich kapacita je využita z 39 %. Počet přístrojů ECMO je 72.

 

Primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Hana Roháčová doplnila: „V současné době je kapacita dostatečná, všichni pracují na maximum, pokud by se situace změnila, budeme reagovat.“ Náměstek ministra zdravotnictví a předseda krizového štábu Roman Prymula dále uvedl, že cílem je nyní budovat centrální velín se všemi relevantními daty o COVID-19. Zdůraznil, že přijatá opatření nejsou náhodná a vycházejí z reálných dat. „Vytvořili jsme tým expertů, nejedná se tedy o rozhodování jedince. Tým více než 20 lidí připravuje scénáře možného vývoje a s jakou pravděpodobností nastanou,“ uvedl Prymula.

 

V Praze 24.3.2020

 

Ing. Gabriela ŠTĚPANYOVÁ

Ministerstvo zdravotnictví
ředitelka odboru komunikace s veřejností