Zvýšená aktivita klíšťat - informace pro občany

Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) průběžně informuje zájemce o epidemiologické situaci na území hlavního města Prahy, popřípadě v celém Česku. Jedním z aktuálních témat je nadprůměrně vysoká aktivita klíšťat a to kvůli teplé zimě. Chcete-li během těchto letních dní vyrazit na procházku do některé z lákavých pražských lokalit, je pravděpodobné, že se kontaktu s tímto roztočem nevyhnete. Klíště je přitom známé především jako přenašeč nejrůznějších infekcí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy.

 

 

Borelióza (lymeská borelióza) je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V Česku je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů lymeské boreliózy. První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna. Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.

 

Klíšťovou encefalitidou onemocní v Česku ročně přibližně 500–800 lidí. Onemocnění klíšťovou encefalitidou (dále jen „KE“) není časté, může však probíhat pod obrazem závažné neuroinfekce velmi těžce a zejména u osob starších může dojít k nevratným neurologickým poškozením. Ojediněle dochází i k úmrtím. Onemocnění, ke kterým u nás dochází, jsou zbytečná, protože se jim dá předejít očkováním. Počet očkovaných je v Česku nízký na rozdíl od okolních zemí zejména Rakouska, kde je vyšší než 80% a výskyt onemocnění KE se zde výrazně snížil. Kromě zdravotních obtíží, které po prodělání onemocnění nastávají (bolesti hlavy, nesoustředivost, poruchy spánku, závratě), je třeba počítat u osob ekonomicky aktivních i se ztrátou více než 50% výdělku po dobu minimálně 6 týdnů. Zdrojem nákazy jsou volně žijící savci (myšovití hlodavci i vysoká zvěř). Jedná se o nákazu s tzv. přírodní ohniskovostí, kdy člověk se nakazí v oblasti, kde mezi hlodavci i vysokou zvěří nákaza přetrvává, klíště se nakazí a nákazu může dále přenášet při sání na lidech i domácích mazlíčcích. Můžeme se pak nakazit při přisátí klíštěte, k nákaze však může dojít i při odstraňování klíšťat domácím zvířatům. Infikovaná mohou být všechna stadia klíšťat tj. larvy, nymfy i dospělci.

 

Klíšťatům se nejlépe daří ve smíšených lesích, ve vlhkých koutech s vysokým porostem travin. Udávaná nadmořská výška cca 600 m.n.m. vzhledem k oteplování již neplatí, klíšťata se začala vyskytovat i ve vyšších nadmořských výškách. Pro pražany jsou nejrizikovějšími lokalitami smíšené lesy v povodí Vltavy, Sázavy a Berounky. V rámci prevence tohoto onemocnění se doporučuje oblékat si do lesa dlouhé nohavice i dlouhé rukávy nejlépe světlé barvy, na kterých je možné lezoucí klíště snáze odhalit. Vždy použít repelent. Klíště po těle leze až několik desítek minut než si najde vhodné místo k přisátí, důležité tedy je vždy po návratu z lesa důkladně prohlédnout celé tělo a klíště co nejdříve odstranit. Odstraňování přisátého klíštěte je snadné, doporučuje se nejprve místo s přisátým klíštětem vydezinfikovat (optimálně dezinfekcí s obsahem jódu) a po té vyviklat. Existují komerčně vyráběné sady včetně pinzety k odstranění klíšťat, které lze zakoupit v lékárnách.

 

Aktuálně je ze strany Státního zdravotního ústavu, Českého hydrometeorologického ústavu a Ministerstva zdravotnictví ČR dostupná velmi přehledně zpracovaná webová stránka, na které je možné se podívat na model predikce aktivity klíšťat, který vychází ze základní předpovědi počasí. V ověřovacím pokusu tento model dosáhl úspěšnosti 70%. Obyvatelé mají tak možnost lépe odhadnout riziko plynoucí z aktivity klíšťat. Tato přehledná predikce je dostupná na odkazu

http://portal.chmi.cz/predpovedi/predpovedi-pocasi/ceska-republika/predpoved-aktivity-klistat

 

Podrobné informace jsou pak také k dispozici na webových stránkách Hygienické stanice hlavního města Prahy a to dostupné na odkazu:

http://hygpraha.cz/obsah/klistata_448_1.html

 

 

Pro zajímavost doplňujeme ještě níže tři zajímavé přílohy:

 

Ad1) Mapa výskytu klíštěte obecného (Ixodes ricinus) na území Evropy (mapa zpracovaná Evropskou centrálou infekčních nemocí (dále jen „ECDC“);

 

Ad2) Vývojový cyklus klíštěte ve vztahu k ročnímu období je zobrazen na níže přiloženém materiálu ECDC;

 

Ad3) Výskyt encefalitidv letech 1953 - 2015 naleznete v přiloženém grafu.

 

 

V Praze dne 3. 5. 2017

 

MUDr. Zdeňka Jágrová

ředitelka odboru EPI