Pískoviště

Hygienické aspekty provozu pískovišť

Hra na dětském pískovišti patří k tradičním venkovním aktivitám nejmenších dětí. Pískovišti jsou také zpravidla vybavovány venkovní hrací plochy mateřských škol. Pískoviště nalezneme rovněž na veřejných hřištích pro děti, ale i jiných veřejných plochách.

 

 

Dozor nad pískovišti

Hygienické stanice jako orgány ochrany veřejného zdraví dozorují taková pískoviště, která jsou součástí venkovních hracích ploch provozovaných konkrétním provozovatelem. Vedle zahrad mateřských škol to tedy jsou většinou hrací plochy s pískovištěm zřizované radnicemi či jinými subjekty v rámci sportovišť či parků. Taková hřiště jsou k tomu účelu kolaudována stavebními úřady a zpravidla označená či opatřená návštěvním řádem. Ostatní volně přístupná pískoviště nejsou předmětem státního zdravotního dozoru a jejich používání je tzv. na vlastní nebezpečí.  Která pískoviště jsou tedy dozorována – tuto informaci poskytne místně příslušné pracoviště hygienické stanice. Přílohou tohoto sdělení je seznam sledovaných veřejných hracích ploch v Praze – příloha č.1.

 

 

Provoz pískovišť

Provozovatel venkovní hrací plochy, která obsahuje i pískoviště s pískem určeným pro hry dětí je povinen zajistit, aby písek splňoval hygienické limity pro mikrobiální, chemické a parazitární znečištění písku. Dále musí stanovit ve svém provozním řádu hrací plochy podmínky provozování, režim údržby a způsob zajištění hygienických limitů pro znečištění písku (dle §13 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů). 

 

 

Požadavky na kvalitu písku

Hygienické limity se týkají míry znečištění písku, a to chemického, mikrobiálního a parazitárního a jsou uvedeny v příloze č. 14 vyhlášky č. 238/2011 Sb. o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.

 

Kvalita písku je pojem širší a hygienické předpisy ji nestanovují. Při pořizování písku do pískoviště je nutno dbát, aby písek primárně znečištění neobsahoval, což lze zjistit jedině na základě dokladu od dodavatele – podstatou tohoto dokladu musí být sdělení, že písek odpovídá hygienickým limitům dle aktuálně platného předpisu – tedy t.č. vyhl. č. 238/2011 Sb. . Je lhostejné, jak tento doklad bude nazván, prodejci používají termíny „certifikát“ či „atest“, v každém případě by solidní dodavatel měl poskytnout především výsledek laboratorního rozboru v rozsahu dle uvedené vyhlášky, který dokladuje pravdivost tvrzení.  Zrnitost a barva písku jsou uživatelské vlastnosti z pohledu ochrany zdraví nepodstatné.

 

 

Hygienické limity znečištění písku

Mikrobiologické limity - termotolerantní koliformní bakterie a enterokoky - jsou indikátorem výskytu fekálií.

 

Parazitologické vyšetření je již průkazem výskytu parazitů původem ze zvířat, ptáků či lidí.

 

Chemické limity jsou zaměřené na toxické kovy (př. arsen, rtuť, olovo, kadmium a další), které mohou pocházet primárně z nevhodně zvoleného písku (říční písek z vodoteče) či jsou projevem již dlouhodobé expozice těmto škodlivinám ze znečištěného ovzduší ze spalování a dopravy, pokud se písek dostatečně často nevyměňuje.  

 

 

Provozní řád venkovní hrací plochy s pískovištěm

Nejprve je nutno předeslat, že provozní řád není totéž co návštěvní řád. Návštěvní řád si stanovuje provozovatel hrací plochy o své vůli a upravuje podmínky pro užívání návštěvníkem.

Provozní řád provozovatel zpracovává dle výše uvedeného zákona za účelem zajištění takových opatření, aby bylo minimalizováno znečištění jak areálu, tak především písku v pískovišti – tedy jak výše uvedeno, aby byly splněny hygienické limity pro znečištění v písku. Proto musí obsahovat podmínky provozování a režim údržby. S provozním řádem je provozovatel povinen seznámit příslušné zaměstnance určené k údržbě plochy, zajistit jeho kontrolování a dodržování a případnou aktualizaci dle změněných podmínek. Tato povinnost vyplývá z §100 citovaného zákona. Návrh provozního řádu je v příloze č.2.

 

 

Doporučení k údržbě písku v pískovišti

Písek je nutno udržovat bez zjevných nečistot a nesouvisejících předmětů či odpadků (vizuální kontrola, pokud možno denní). Písek je vhodné denně překopat, přehrabat, aby byl v celém objemu provzdušňován. O „přírodní desinfekci“ se postará sluneční záření. Doporučuje se při poledním slunci překrýt pískoviště na chvíli černou folií na prohřátí písku. Řízené propařování písku je možné, ale účinnost na ničení bakterií je krátkodobá a finančně zřejmě nebude výhodnější než doplnění nového písku.

 

Časté dotazy na frekvenci výměny písku není jednoduché zodpovědět. Je doporučováno (SZÚ) vyměnit písek jednou za sezónu – tedy jednou ročně. Záleží na míře expozice  pískoviště vnějším negativním vlivům.

 

Pískoviště je vhodné pro dobu mimo provoz zakrývat vzdušným materiálem (síť, dřevěné kryty) pro zabránění přístupu zvířat. Použití neprodyšných plachet není vhodné, neboť tak je podporován růst plísní.    

 

Upozornění – písek v pískovištích nelze desinfikovat chemickým prostředkem

 

Chemické desinfekční prostředky většinou mají další účinky – např. dráždivé na pokožku, nebezpečné pro oko. Prostředek se v objemu písku nerozprostře rovnoměrně – může dojít k nízké neúčinné či naopak příliš vysoké koncentraci přípravku. Nelze zaručit přetrvávání zbytků přípravku v písku

 

Písek jako dopadová plocha není určen ke hrám dětí s pískem a tudíž není předmětem kontroly plnění limitů pro písek.

 

Jak se chovat na pískovišti

Vzdor všem provedeným opatřením je nutno vždy počítat s možností kontaminace písku, která nemusí být okem patrná. Rodič by měl mít dítě pod dozorem, měl by bránit dítěti ve vkládání hraček do úst. Pokud tráví na hřišti delší dobu, nemělo by dítě jíst bez očištění či umytí rukou.   

 

 

Zdroje:

 

uvedené právní předpisy

 

Metodický pokyn hlavního hygienika ČR č. MZDR 35023/2004 HEM

www.szu.cz

 

V Praze dne 26. 4. 2016

 

MUDr. Blanka Kučerová

ředitelka odboru HDM