Když je v kanceláři jako v chladničce … Klimatizace očima hygienika

Horké letní dny si už bez zapnuté klimatizace ve velkokapacitních kancelářích (označovaných jako tzv. open space) v rozpáleném hlavním městě představit už řada z nás už ani neumí. Nastavení klimatizace na nízkou teplotu může přitom způsobit řadu problémů - letních rým, angín nebo zánětů dutin. „Z naší zkušenosti se ukazuje, že zatímco ženy jsou radši, když je v kanceláři krásně teplo, muži dávají přednost chladnějšímu prostředí. Velmi často jde přitom o střet subjektivní pohody,“ vysvětluje první rozpor mezi vnímáním teplot Jan Jarolímek, ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy (dále jen „HSHMP“) a dodává: „Protože při používání klimatizace dochází také ke snižování vlhkosti vzduchu, což může vést k vysychání sliznic, ve stížnostech, které na práci v klimatizovaných prostorách každoročně pražská hygienická stanice dostává, se nově objevuje pocit suchých očí. Určitou nepohodu kvůli tomu tak mohou přirozeně vnímat také uživatelé kontaktních čoček.“

 
V ideálním případě by měl vzduch proudit do volného prostoru místnosti a ochlazovat ji postupně. Některým zaměstnancům proto může vadit, že jsou jejich pracovní místa situována u proudění z takzvaných „vyústek“ – tedy u  míst, kde proudí ze vzduchotechniky ten "nejchladnější" vzduch.


A jaká je tedy optimální teplota v kanceláři s klimatizací?  „Aby se organizmus dokázal vyrovnávat s pobytem v teplotně rozdílném prostředí, je nutné v klimatizovaných prostorách respektovat nastavení a udržování doporučených hodnot klimatizačních zařízení. Zásadním opatřením je tak dodržení stanoveného  rozdílu mezi teplotou vnitřních prostor a venkovní teplotou, který optimálně činí pět stupňů Celsia,“ uvedla Alena Tomanová, ředitelka odboru hygieny práce HSHMP. Správně navržená a provozovaná klimatizace nezpůsobí žádné zdravotní problémy. Podle ust. § 42 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, vzduch přiváděný na pracoviště vzduchotechnickým zařízením musí obsahovat takový podíl venkovního vzduchu, který postačuje pro snížení koncentrace chemické látky pod hodnotu přípustného expozičního limitu i nejvyšší přípustné koncentrace a prachu pod hodnotu přípustného expozičního limitu.

 

Důležité je z pohledu hygienika, aby provozovatel uchovával klimatizaci v čistotě a pravidelně vyměňoval filtry. „Z našich zkušeností vyplývá, že v Praze se filtry na běžných pracovištích mění dva až čtyřikrát ročně, což nám zaměstnavatelé při kontrolách dokládají provozními řády, harmonogramem revizí a údržby,“ doplnila Tomanová. Větrací zařízení nesmí nepříznivě ovlivňovat mikrobiální čistotu vzduchu a musí být upraveno tak, aby zaměstnanci nebyli vystaveni průvanu.

 


V roce 2016 dostala HSHMP celkem 24 podnětů na prověření kvality klimatizovaných prostor v hlavním městě. Jednalo se o novější budovy, administrativní centra a velkoprodejny. Jeden podnět shledal odbor hygieny práce jako opakovaný a oprávněný. „Mimo oficiální podněty pak v terénu nacházíme zanesené filtry. Jejich zanešení se odvíjí od  řady faktorů – míry znečištění prostředí, kde se dané pracoviště nachází, umístění nasávacích otvorů, délkou provozu vzduchotechnického zařízení i použitými technologiemi na pracovišti,“  uzavřela výčet Tomanová.
 

 

Podrobné informace na téma klimatizace a podmínky při práci najdete zde:

http://www.hygpraha.cz/dokumenty/mikroklimaticke-podminky-pri-praci-2363_2363_44_1.html

 

V Praze 29. 6. 2017

 

Mgr. Dana Mertová
tisková mluvčí HSHMP