ÚDAJE O NEMOCNOSTI COVIDEM-19 a AKUTNÍMI RESPIRAČNÍMI INFEKTY JSOU PRO REÁLNOU VYPOVÍDAJÍCÍ HODNOTU NESROVNATELNÉ

V současnosti vyvstaly debaty na téma kritérií při vyhlašování tzv. epidemického prahu některých typů onemocnění, například chřipky, covidu-19 a jiných. Bohužel debaty iniciují naprostí laici, kteří směšují mnohdy naprosto rozdílné informace a fakta. Výsledky takových debat pak podle tohoto také vypadají. Závěry bývají zcestné, neodborné a v praxi nepoužitelné.

 

 

O co jde?

 

Někteří absolutní laici začali nyní ve veřejném prostoru porovnávat údaje o hlášené nemocnosti chřipky a záchytech viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Tito laici poukazují na údaj epidemického prahu u chřipky 1600 nemocných na 100 000 obyvatel. Pro ČR je přitom stanovena hodnota jako tzv. epidemického prahu 1500/100 000 obyvatel. Jde o číslo, kdy v okamžik jeho dosažení hovoříme  o počátku epidemického výskytu akutních respiračních infekcí (dále jen „ARI) v ČR. V daném případě však skutečně nejde pouze o chřipku, nýbrž o celý soubor diagnóz, jejichž původcem bývají viry a bakterie vyvolávající onemocnění respiračního traktu.

 

Evidence onemocnění akutních respiračních onemocnění včetně chřipky a covidu-19 je rozdílná

 

Pro úplnost údajů je třeba ozřejmit způsob, jakým  jsou evidována akutní respirační onemocnění včetně chřipky, a jak záchyty covidu-19. U akutních respiračních infekcí, souhrnně pracovně označovaných jako „chřipka“, se sledují pacienti přicházející do ordinací registrujících praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost, kteří vykazují klinické příznaky onemocnění u jedné z následujících diagnóz dle mezinárodní klasifikace nemocí:

  • akutní infekce horních cest dýchacích (J00 akutní zánět nosohltanu);
  • J02 akutní zánět hltanu;
  • J04 akutní zánět hrtanu a průdušnice;
  • J05 obstruktivní zánět hrtanu;
  • J06 akutní infekce horních cest dýchacích;
  • chřipka (J10.1 chřipka se zánětem plic, virus neidentifikován);
  • J10.8 chřipka s jinými projevy;
  • J11.1 chřipka s jinými projevy na dýchacím ústrojí, virus neidentifikován;
  • J11.8 chřipka s jinými projevy, virus neidentifikován.

Jedná se tedy o celkem 9 diagnóz, jejichž výskyt v populaci je v sezónní době hlášen každý v pátek vybranými praktickými lékaři a pediatry krajským hygienickým stanicím. Ty následně údaje zapisují do systému Koordinačního střediska pro rezortní zdravotnické informační systémy.

 

FOTO: ilustrační obrázek

 

V Praze je již dlouhodobě v případě akutních respiračních onemocnění prováděn sběr dat sentinelovým systémem u skupiny celkem 64 praktických lékařů pro dospělé a 42 praktických lékařů pro děti a dorost. Takto získané počty jsou pak z počtu registrovaných pacientů v jednotlivých věkových kategoriích extrapolovány na 100 000 obyvatel. Hlásí se tedy pacienti se stanovenou diagnózou onemocnění, u kterých není provedeno laboratorní vyšetření.

 

To je zásadní rozdíl oproti hlášení pozitivních laboratorních výsledků u covidu-19.

 

Běžně se laboratorní vyšetření chřipky v terénu v ČR neprovádí, sledují se akutní respirační infekce (ARI). Stejným či obdobným způsobem se sledují ARI i v zahraničí. Tím lze sledovat šíření těchto vzdušných nákaz napříč světem.

 

Na základě historických dat je stanoven onen epidemický práh (1500/100 000 obyv.), který pomáhá při sledování šíření výše uvedených vzdušných nákaz. Z těchto získaných údajů lze sledovat trend šíření ARI v sezóně, kdy k prvnímu navýšení nemocnosti dochází obvykle v období před vánočními svátky, nemocnost vrcholí nejčastěji na přelomu ledna a února či března.

 

Laboratorně ověřených onemocnění chřipkou je každoročně v ČR pouze několik set, úmrtí několik desítek. Infekce ARI každoročně (kromě roku 2021) postihne přibližně 10% populace tj. v případě Prahy přibližně 130 000 onemocnění - zemřít může až 10 % z počtu nemocných. 

 

Laboratorní vyšetření se provádí indikovaně pouze u pacientů s těžkým nebo neobvyklým průběhem onemocnění. Provádí se i výběrové, sentinelové vyšetření ambulantních pacientů, kterým se sleduje cirkulace virů v populaci.

 

U hlášení koronaviru se evidují počty LABORATORNĚ ověřených  záchytů koronavirů.

 

OBA DVA ÚDAJE, tedy informace o výskytu akutních respiračních onemocnění a covidu-19, SE  PROTO VELMI VÝZNAMNĚ LIŠÍ A NENÍ MOŽNÉ JE JAKKOLI SROVNÁVAT.

 


FOTO: ilustrační obrázek

 

Vzhledem k tomu, že je tato problematika opakovaně chybně interpretována a občanům se podsouvají nesprávné a odborně zcestné závěry, považuje proto HSHMP za nutné způsob sběru dat a způsob stanovení diagnóz ozřejmovat. Jedině tak může být více než zřetelné, že tyto údaje skutečně nelze tzv. házet do jednoho pytle a vytvářet z nich jakékoli závěry.

 

V Praze 30. 9. 2021

 

MUDr. Zdeňka Jágrová
ředitelka HSHMP